DIVADELNÍ SERIÁL – O hře Jozefa Kariky Na smrt v divadle D21
Noemi Krausová : ROŠ CHODEŠ, 01. 11. 2025
Na přelomu letošní a příští divadelní sezony se na prknech pražského divadla D21 odehraje velmi netradiční projekt. Mladý soubor se pustil do adaptace vrstevnatého válečného románu současného slovenského autora Jozefa Kariky s názvem Na smrt. Ten přináší hluboký a bolestný pohled na temné stránky evropské historie, včetně tragické židovské zkušenosti a paměti.
JAKO BY SE ZASTAVIL ČAS
Přes dvě a půl hodiny trvající představení se odehrává v novém formátu tzv. divadelního seriálu a stejně jako u hltání epizod netflixovské show je i zde divák zcela vtažen. Jak to popsala česko-litevská herečka židovského původu Lilian Malkina: „Vždycky, když v divadle začnu koukat na hodinky, tak se děsím. Tentokrát jsem se nepodívala ani jednou, bylo mi absolutně jedno, kdy to skončí. Ta témata a autoři mě tak vzali, že jsem jen seděla a plakala.“
Román i divadelní adaptace vyprávějí příběh mladých přátel ze slovenského městečka Ružomberok a jsou výpovědí o tenkých hranicích dobra a zla, humanismu, fanatismu, tragickém heroismu a nebezpečí kolektivistických ideologií v jakékoli formě. Téma holokaustu záměrně nevytěžují účelově, ale zobrazují ho s hlubokým respektem jako součást sdílené tragédie. Zároveň diváky vybízejí k zamyšlení nad lidskostí v extrémních situacích i nad neustálým ohrožením svobody a důstojnosti.
Hlavní dějovou linií je přátelství mezi německým a židovským mladíkem (Karlem a Viktorem), kteří se v určité části života ocitnou každý na jiné straně rampy v Osvětimi. Oba reprezentují dva světy, které se v Karikově rodném Ružomberku mezi válkami potkávaly: židovskou a německou menšinu. Jejich přátelské vztahy byly zničeny nacistickým a následně komunistickým režimem.
Autor Jozef Karika k tomu v rozhovoru uvedl:
„Tito lidé na německé straně se ve spolupráci se slovenskou většinou později podíleli na masakru těch, s nimiž si jako děti hráli. Tato premisa sloužila jako základ pro můj příběh. Psychologie postav, které se ocitly v extrémních situacích, vyžadovala velkou empatii, ale také studium historických zdrojů, místních příběhů a výpovědí očitých svědků.“
K autentičnosti příběhu dodal:
„Z Ružomberku pocházel Andrej Hlinka a založil tu svoji politickou stranu. Město se stalo epicentrem ľuďáků a bylo tak vnímáno i během období Slovenského státu. Po válce bylo komunisty potrestáno takovým způsobem, že jeho rozvoj prakticky ustrnul. A tak vypadalo v 80. letech, kdy jsem tam vyrůstal já, v podstatě stejně jako ve 40. letech. Bylo to, jako by se tam zastavil čas. Právě atmosféra byla pro zachování autenticity nejdůležitější.“
V příběhu zároveň nelze nevidět paralely k dnešku.
„Všechny kolektivistické ideologie, ať už jde o nacionální socialismus, fašismus, komunismus nebo současný progresivní socialismus, jsou v zásadě založeny na závisti a touze po pomstě. Proto projevují patologickou nenávist ke všemu silnému a životaschopnému. Židé představují extrémně životaschopný, kreativní a hrdý prvek. Obdivuji to a chovám k nim hluboký respekt. Zároveň to ale znamená, že všechny kolektivistické ideologie vždy byly a budou do jisté míry antisemitské. Moderní progresivní levice Židy oslavovala, dokud byli pouze oběťmi. Jakmile však prokázali sílu v nezbytné obraně, antisemitské instinkty se znovu probudily, což dnes můžeme vidět prakticky v celém západním světě,“ doplňuje Karika.
V inscenaci Na smrt můžete vidět pozoruhodné výkony mladých herců v čele s Viktorem Zavadilem (známým z filmu Palach), Natalií Golovchenko, Lukášem Černochem, Kryštofem Dvořáčkem a Michalem Krausem v režii Adama Steinbauera. Jeviště se záměrně nachází pod úrovní diváckého prostoru a experimentuje s různými formami výpravy.
Více o představení Na smrt
