„Měl svůj plán - aeroplán.“ Pavelka hraje Benešovo černé svědomí

Tomáš Šťástka : iDnes.cz , 11. 04. 2023

Podívat se hravou formou zblízka na postavu a historickou úlohu prezidenta Edvarda Beneše si dalo za úkol tvůrčí duo Tomáš Jarkovský a Jakub Vašíček. V pražském Divadle D21 tak volně navázali na svou předchozí práci Emil čili O Háchovi, kterou věnovali jeho nástupci i předchůdci zároveň.

Autorská inscenace Emil čili O Háchovi uvedená v malém vinohradském Divadle D21 před necelými dvěma lety zaujala. Jarkovskému s Vašíčkem se totiž povedlo uchopit lákavé téma kontroverzní postavy Emila Háchy velice hravým způsobem.

Historické souvislosti a zásadní otázky o prezidentově vině či nevině totiž zasadili do kabaretního zpracování. Dílo si odneslo Cenu Marka Ravenhilla a stalo se jedním z nejzajímavějších počinů divadelního roku 2021.

Není se proto proč divit, že se dramaturg Jarkovský a režisér Vašíček k podobnému tématu v D21 vracejí. Samo divadlo dokonce předesílá, že inscenace o Háchovi měla zásadní vliv na další směřování scény okolo Hany Mathauserové. Ne náhodou se ostatně vinohradský dvůr, kde divadlo sídlí, nově jmenuje Dvůr JUDr. Emila Háchy, tedy „místo, kde nikdo nikoho nesoudí“.

Soudit zjevně tvůrci nechtějí ani Háchova prezidentského předchůdce (a nástupce). Jeho osud zde vinou okolo nepříliš známého a nepříliš prozkoumaného momentu takzvané „Nečasovy mise“, kdy měl v předvečer Mnichovské dohody Edvard Beneše v utajení vyslat do Paříže ministra sociální péče Jaromíra Nečase, aby s Francouzi a Brity dohodl dobrovolné odstoupení výrazně menší části pohraničí spojené se současným odchodem až dvou milionů Němců.

Zoufalý plán neměl naději na úspěch, pokud by se ovšem o jeho existenci dozvěděla veřejnost, mohlo Benešovi hrozit obvinění z velezrady.

Jaromíra Nečase hraje v novince Divadla D21 hostující Ondřej Pavelka. Politika, který se z exilu již nevrátil a zemřel v lednu 1945 ve Walesu, zde tvůrci pojímají jako Benešovo černé svědomí.

Pavelka totiž většinu času dlí ve skříni Benešovy prezidentské pracovny, kde k hlavě státu promlouvá a varuje jej. Zajímavou metaforou je mu hlodáš evropský, dekorativní keř, který roste ve Walesu a jehož esence se prý používá při pesimismu a pocitech rezignace.

Samotného prezidenta pak působivě hraje Petr Pochop, Beneše podává jako upoceného úředníka v županu, který tíhu svých politických rozhodnutí nese na bedrech ztěžka, ale statečně a se vším uvědoměním. Tvůrci se tu vlastně jen lehce dotýkají zásadních událostí roků 1938 a 1948, i když na slavnou hlášku: „Měl svůj plán – aeroplán“ dojde. „Měl jsem dva infarkty – o nás a bez nás,“ opakuje navíc Benešovi Pavelkův Nečas.

V představení Benešovy osobnosti jdou tvůrci totiž hlouběji do minulosti, zvláštní prostor věnují samotnému vzniku Československa, kde otevřeně spekulují nad jeho nefunkčností a možná tak „promíjejí“ Benešovu případnou vinu ve věcech budoucích.

Celkově však oproti Háchovi novinka Benešův posel nepůsobí tak kompaktním dojmem. Zakomponováním Nečasovy mise (o které se navíc diváci přímo z představení mnoho nedozví) a širším záběrem na Benešův život, se Benešův posel rozbíhá do příliš mnoha směrů a není jasné, co přesně Jarkovský s Vašíčkem sledovali.

Plusem novinky je ovšem opět zapojení živé hudby v podání Daniela Čámského a kabaretní vstupy zdejších div Hany Mathauserové a Ivany Huspekové (Machalové). Hudební složka tak pomáhá obrousit některé příliš vyčuhující hrany inscenace a činí z novinky opět divácky příjemný večer. Benešův posel je tedy celkově opět zajímavým pohledem na naši historii, případně jejím nevšedním „opáčkem“. Efekt překvapení a lehkost předchozího Háchy ale aktuální premiéra v D21 postrádá.

Odkaz na původní zdroj


Více o představení Benešův posel